Nejstarší písemná zmínka o bavlně pochází z Indie (1500 př. n. l.). Přibližně 1000 let poté popisuje indickou bavlnu Herodotos takto: „a rostou tam stromy, jejichž plodem je vlna, kteráž překonává svoji nádherou a jakostí vlnu ovčí. Indové pak dělají své šaty z této stromové vlny“. V ruinách Mohanjodaro byly nalezeny zbytky bavlny odrůdy Desi, kterou používali obyvatelné severní Indie už před více než 5000 lety. Pro Indii je pěstování bavlny tak důležité, že ji právem nazývají svým "bílým zlatem".

Výroba bavlny v Indii dnes směřuje k větší udržitelnosti a proto se stále více rošiřuje pěstování bavlny, které je šetrné k přírodě (nemluvíme přitom o bio-bavlně). Zlepšuje se způsob obdělávání půdy, používají se tzv. transgenní odrůdy bavlny, které jsou odolnější vůči škůdcům a umožňují tak snížit používání pesticidů až o 80%. 

Bavlna nad ostatními vlákny vyniká svojí prodyšností. Výrobky z bavlny jsou příjemné na omak a jsou schopny sát značné množství vlhkosti, například potu. To je jeden z hlavních důvodů, proč je bavlna v textilním průmyslu tak rozšířená. Bavlna má také dobrou pevnost v tahu, která se za mokra dokonce zvyšuje asi o 20 %. Proto se používá zejména na výrobky, které se často perou. Jeden z hlavních důvodů vysoké spotřeby bavlny ve světě je velmi výhodný poměr celkových užitných vlastností k ceně produktů. Samozřejmě, že bavlna má i své nevýhody; výrobky se snadno mačkají a jen omezeně chrání proti chladu.